čtvrtek 30. srpna 2012

Vision of past

 Našla jsem starou fotku z dob, kdy mě bavilo upravovat si ofinu do špice. Nepleťte se stále se mi líbí jen se mi ji nějak nedařilo zastřihnout. Tak jsem ji zase zpět zarovnala. Tričko jsem celé cupovala sama a to předek i zadek. Je teď jako pavučinka takové správně deathrockové  :) Návod zde a chce to dost trpělivosti.

středa 15. srpna 2012

Melodic Wednesday


Byla jsem obeznámena s úžasnou Islandskou skupinou. A jaký že skvost mi ji představil? Píseň Fjara s nejen úžasnou melodií, ale i klipem. Takže skupina Sólstafir:


úterý 14. srpna 2012

Brutal Assault vol. 17

Letos jsem navštívila Brutal Assault Open Air Festival. Byla to již má druhá účast. Minulý rok jsem byla na Brutalu poprvé a vlastně i poprvé na jakémkoli festivalu. Rozhodnutí o návštěvě Josefovské pevnosti padlo jakmile se na listu kapel objevilo jméno Paradise Lost. Zbalili jsme spacáky, stan a haldu hadrů a s otcem vyrazili na třídení řádění v metalové vesničce neboť v Josefově na prostého obyvatele nenarazíte, jen je vše zahaleno do černoty návštěvníků Brutalu. Samozřejmě jsme si odvezli pár brutálních zážitků. 
Můj otec po cestě na ranní kávičku potkal toliko oblíbenou toi toi, ale bez dveří. To však nezabránilo neznámému pánovi, aby zde ukojil svou potřebu. Samozřejmě se stal cílem mnoha objektivů (našeho ne). Jacísi synci zhmotnili mou noční můru a zabarykádovali svého "kamaráda" v toi toice a potom ho naklonili i s kadiboudou. Ou! Raději jsem se neohlédla jak borec vypadal. Nicméně jsem si říkala, že na brutal nemohu být ani zdaleka příliš extravagantní. I tak si někdo neodpustil:  "Ty máš ale šlehu." To bylo ale jen jednou jinak si mě asi 5 lidí vyfotilo a pochválili mě. Sousedi ve stanu řekli: "To je ta pěkná slečna" ačkoli oni moc pěkní nebyli, ale to nevadí. Další soused mi předvedl promenádu v trenkách a to i bez poplatku :) Na flek ubytování si nemohu stěžovat. Taky jsme ho chytli až napodruhé. Ano stavěli jsme stan dvakrát poněvadž se nám nechtělo vcházet skrz strom a ležet na kořenech a vůbec největším neštěstím prvního místa byla nedaleká, hlučná, polská osada... letos ne, děkuji. Minulý rok Deathcamp + kokrhavý kohout úplně stačili :D

No a teď už k programu. Co mě zaujalo a na co jsem valila bulvy. Co mě neoslovilo, tak na to jsem nebyla a když ano, tak na to nebudu vzpomínat.